Pokud dnes chceme s autem na silnici, musíme mít podle zákona řidičský průkaz. Ten slouží jako doklad, že jsme absolvovali některou z mnoha oficiálních autoškol, a jsme tedy způsobilí k tomu, abychom vozidlo řídili podle pravidel silničního provozu a nikoho s ním neohrožovali. Ovšem statistiky dopravních nehod ukazují, že tomu tak není – velké množství jich zaviní právě ti, kteří mají čerstvý řidičák. Znamená to tedy, že autoškola nás na řízení dostatečně nepřipraví?
Pravdou je, že většinou nikoliv. Obvykle se předpokládá, že se většinu látky naučíme samostudiem. To by samozřejmě nebylo nic špatného, koneckonců jedná se o dospělé lidi, kteří by toho měli být schopni. Problém je v tom, že je velmi dobře známo přesné znění zkouškových otázek i odpovědí. Studentovi tedy stačí (a je pro něj mnohem jednodušší), když se naučí pouze tyto. Nemusí tak znát znění zákonů, nebo skutečně přemýšlet nad tím, v jakém pořadí auta do křižovatky vjedou.
Problém je také to, že otázky jsou koncipované metodou zaškrtávání správné odpovědi. Jistě, to značně usnadňuje jejich vyhodnocování, zvláště pokud je provádí počítač, jak je v dnešní době běžné. Problém je, že tak má student vždy šanci alespoň 25 % se trefit, a to není nijak málo. Rozhodně by tedy bylo lepší, kdyby byly požadovány psané odpovědi, i když je jasné, že by to bylo mnohem náročnější.
Co se praktické části týče, tak ani ta zde není dostatečná. Především zde až příliš záleží na instruktorovi a na tom, kde daná autoškola je. Pokud je někde na vesnici či na malém městě, pak se nejspíš student nedostane do skutečně velkého provozu. A pokud jej instruktor bude „vozit“ pouze po jednoduchých venkovských cestách, kde žádné auto nepotkáte, pak to také nepomůže. U zkoušek pak pro instruktora není problém studentovi pomáhat mačkáním pedálů na své straně, a zajistit tak, že uspěje. Jaké má to vše následky, pak můžeme vidět na našich silnicích.
Pokud dnes chceme s autem na silnici, musíme mít podle zákona řidičský průkaz. Ten slouží jako doklad, že jsme absolvovali některou z mnoha oficiálních autoškol, a jsme tedy způsobilí k tomu, abychom vozidlo řídili podle pravidel silničního provozu a nikoho s ním neohrožovali. Ovšem statistiky dopravních nehod ukazují, že tomu tak není – velké množství jich zaviní právě ti, kteří mají čerstvý řidičák. Znamená to tedy, že autoškola nás na řízení dostatečně nepřipraví?
Pravdou je, že většinou nikoliv. Obvykle se předpokládá, že se většinu látky naučíme samostudiem. To by samozřejmě nebylo nic špatného, koneckonců jedná se o dospělé lidi, kteří by toho měli být schopni. Problém je v tom, že je velmi dobře známo přesné znění zkouškových otázek i odpovědí. Studentovi tedy stačí (a je pro něj mnohem jednodušší), když se naučí pouze tyto. Nemusí tak znát znění zákonů, nebo skutečně přemýšlet nad tím, v jakém pořadí auta do křižovatky vjedou.
Problém je také to, že otázky jsou koncipované metodou zaškrtávání správné odpovědi. Jistě, to značně usnadňuje jejich vyhodnocování, zvláště pokud je provádí počítač, jak je v dnešní době běžné. Problém je, že tak má student vždy šanci alespoň 25 % se trefit, a to není nijak málo. Rozhodně by tedy bylo lepší, kdyby byly požadovány psané odpovědi, i když je jasné, že by to bylo mnohem náročnější.
Co se praktické části týče, tak ani ta zde není dostatečná. Především zde až příliš záleží na instruktorovi a na tom, kde daná autoškola je. Pokud je někde na vesnici či na malém městě, pak se nejspíš student nedostane do skutečně velkého provozu. A pokud jej instruktor bude „vozit“ pouze po jednoduchých venkovských cestách, kde žádné auto nepotkáte, pak to také nepomůže. U zkoušek pak pro instruktora není problém studentovi pomáhat mačkáním pedálů na své straně, a zajistit tak, že uspěje. Jaké má to vše následky, pak můžeme vidět na našich silnicích.