Všichni víme, že s muži to není vždycky úplně jednoduché. Pánové si nikdy o sobě myslí, že jsou tvůrci světa, že jednoznačně na ně vůbec nikdo nemá. Ale myslím si, že tohle je škoda a je to chyba, protože ne každý člověk si myslí, že vlastně člověk je nadčlověk anebo že muž je opravdu alfa samec. Je logické, že dříve třeba někde v pravěku vždycky to bylo tak, že jeden muž v celé tlupě byl alfa samec a všichni ho poslouchali. Proto jsem si řekla, že je nejlepší, když také člověk bude vědět, kde je jeho místo. Někteří pánové jsou více agresivní a někteří jsou takoví poddaní, poddajní. Já tomu říkám poddaní.

U nás jiskra přeskočila.

A ne, že bych si třeba myslela něco o sobě. Že jsem něco víc než některý muž, tohle určitě ne. Já všechny beru sobě rovnocenné, ať už je to malé dítě anebo i starší člověk. Samozřejmě, že ke starším lidem mám víc respektu, ale zase když to tak vezmu, tak každý člověk by měl k sobě brát někoho takového, se kterým si rozumí. Měla by tam být také vzájemné tolerance, ale také samozřejmě sympatie. A u mužů to platí dvojnásob, protože pokud si najdete nějakého muže, který vám nevyhovuje a nemáte k němu sympatie, tak je to potom opravdu veliká škoda.

Muži si myslí, že jsou alfa samci.

Na co byste byli s nějakým mužem anebo vlastně s jiným člověkem či ženou, kdybyste třeba vůbec neměli žádné sympatie. Nebo byste se potom opravdu hodně hádali? To je podle mého názoru opravdu veliká škoda, proto si pořádně rozmyslete, jestli chcete nějaký vztah s mužem, který je vám nesympatický a potom třeba budete doufat, že v budoucnu se některé sympatie asi nějak urodí, že sympatie budou z ničeho nic, že sympatie budou ze dne na den, tohle ale absolutně nefunguje, takhle to nefunguje a ani to fungovat takhle nikdy nebude. Jednoznačně, pokud do tří minut nepoznáte, že ten je ten pravý a že tam už jsou sympatie a že přeskočila jiskra, tak už to asi nepřeskočí nikdy. 

Proč máme na vašechno názor?
Žena v průběhu časů